• Kdo jsem?  Veslování  Blbosti  Fotky  Citáty  Guestbook  Astrologie  Nonverbální komunikace  Grafologie  Keltský horoskop  Tabulatury  Tetování  Autostop

Písmo versus grafologie

Vlivy v písmu

Znaky písma

Informace z rozboru

Zásady grafologického rozboru

Zajímavosti

Test

Čím je písmo ovlivňováno?

Písmo je ovlivňováno několika skupinami vlivů. Tyto skupiny se mohou vzájemně podporovat nebo naopak můžou působit proti sobě. Některé vlivy působí na všechny lidi, jiné naopak jen na některé.

Osobnost každého člověka a jeho písmo tedy ovlivňují:

1.      zděděné rysy a převážně kvality nervové soustavy

2.      pohlaví jedince
Zde si uvedeme některé znaky, kterými se odlišuje ženské písmo od mužského:

o        konkrétní myšlení – nedochází ke zjednodušování tvarů, řídká plošnost v horních délkách

o        větší citovost – větší sklon vpravo, kolísání sklonu, délkové rozdíly

o        mateřskost – girlandové vázání, plošnost ve střední části

o        sebecit přiměřený – nejvýše střední velikost, vyrovnaná a nekolísavá

o        zájem o věci „pozemské“ – převaha horních délek

o        city a soucítění - málo originality

Je však důležité uvědomit si, že všechny tyto zvláštnosti se mohou objevit též v písmu mužském, a proto je možnost určení pohlaví z rukopisu jen pravděpodobná!

3.      rodinné prostředí, výchova, naučené vzory chování

4.      průběh života, zážitky, zkušenosti

5.      vzdělání – obsah, úroveň, zaměření

6.      profese a jejich (de)formující vlivy
Profesní písma existují z toho důvodu, že profese si vybírá osobnosti s určitými předpoklady a nároky a tyto nároky pak formují osobnost.

7.      existenční role a úspěšnost v nich
Člověk žije v soukromém, pracovním a společenském prostředí, které mají náplň věcnou (předměty a fyzické skutečnosti), sociální (lidé) a vztahovou. Role pak máme soukromé a společenské, přičemž v každé máme o sobě určitou představu.

8.      psychický a fyzický stav (nemoci, odlišnosti, stáří)

9.      stupeň automatizace psacího pohybu

10.  osvojení školní předlohy

11.  psací potřeby

12.  držení pisadla

13.  další vnější okolnosti (světlo, teplota, místo a podobně)

Písmo jako výraz

Lidé se od sebe odlišují různými výrazovými prostředky, mezi než patří i písmo. A jelikož tyto prostředky mohou lidé ovládat i vůlí, odlišuje grafologie to, co je v pohybech pisatele záměrné a stylizované a to, co je jeho spontánním výrazem.

Psací projev můžeme dále rozlišovat podle toho, je-li zautomatizován (probíhá tedy pod prahem vědomí), či nikoliv. Písmo lidí kteří nejsou ve psaní zběhlí není moc vhodné k rozboru.

Protože každý člověk vědomě i nevědomě očekává výsledky svého obrazu, je i podoba rukopisu očekáváním dojmů, které si pisatel přál vyvolat. Například člověk píšící velkým písmem, který chce vyvolat dojem velkorysosti.

V souvislosti s výrazem písma pak můžeme mluvit i o tzv. grafologické abecedě.

Grafologická abeceda

Grafologická abeceda je složena z určitých písmen, která se svou podobou odchýlila od původního tvaru. Přičemž toto odchýlení má být často spjato s jistými vlastnostmi pisatele (na základě empirického ověření).

Této abecedě býval přikládán neobyčejný význam, avšak toto určení nemusí být často správné a v dnešní době mu není přikládána taková důležitost.

Pro příklad uvedeme nějaké ukázky kreseb G.Eliasové z knihy E.Singera.

3.      Uzavřenost, přerušení společenských vztahů

4.      Normální sociální kontakty

5.      Velká štědrost a velkomyslnost vůči druhým lidem

6.      Velká štědrost kombinovaná s nesnášenlivostí

7.      Tendence brát do ochrany druhé lidi

8.      Egoismus

9.      Brutalita

10.  Nedůvěřivost, podvědomý strach, že by někdo mohl vniknout do našeho prostoru. Často se objevuje u lidí, jež ze strachu před druhými zamykají skříně a dveře

11.  Velká marnivost, zvláštní návyky a city

12.  Domácí tyranie pramenící často ze sexuálního neuspokojení

Písmo jako symbol

Jelikož už víme, že na začátku psaní byl symbol, je celkem logické, že se s tímto pojmem setkáváme i v grafologii. Zde pak vycházíme z chápání písma jako tělesa – trojrozměrného prostorového útvaru. Dále můžeme mluvit o Pulverově symbolickém prostoru, v němž se projevují znaky rukopisu.

Symbolická grafologie chápe rukopis jako příležitost se symbolicky projevit. Je to z toho důvodu, že symbol přejímá strukturu duše a ta se tak odráží v rukopisu. Každý symbol lze v tomto pojetí určitým způsobem interpretovat. Masivní výskyt určitého symbolu pak nabývá vážného významu, jako dominantní jev.

Druhy písma

Písmo má tři základní druhy, a to: psací, skript a tiskací. Ani jedno není zcela němé, avšak větší význam pro rozbor má písmo psací. Tiskací je naopak téměř bez významu.

• Psací písmo – je běžně vyučováno na školách a je nejrozšířenější. Z hlediska informací je také nejbohatší. Výjimkou mohou být písma deformovaná (například u pedagogů na 1. stupni základní školy).
• Skript – Jedná se o malá tiskací písmena. Nejčastěji se objevuje u osob s technickým vzděláním. Někdy se také setkáváme s tzv. poloskriptem. Tedy písmem, které je spojením písma psacího a skriptu.

Důvody proč lidé píší skriptem:                    

1. zvýšení čitelnosti
2. estetika
3. potíže s přizpůsobením se psaní zleva doprava u leváků
4. vliv používání počítačů
5. technické vzdělání
6. maska – vědomá stylizace

Jako zajímavost ještě uvedeme, že mluvit může i písmo psané na stroji. Tak například tlak (a jeho zesilování a zeslabování), umístění na papíře, řádkování, rozestupy mezi slovy, opravy, celková úprava a podobně. Založit poznání osobnosti na tomto písmu však samozřejmě není možné.

Školní předlohy

Velmi důležitou částí při rozboru je znalost školní předlohy daného národa – bez ní by rozbor písma byl v podstatě nemožný. Školní předloha je ten styl písma, který se vyučuje na školách. Ta se i u národů používajících stejnou abecedu (např. latinka) v určitých znacích liší. A právě tyto znaky jsou důležité při rozboru. Znak, který je v nějaké zemi zcela normální může být v jiné zcela odlišný od normálu. Problém může tedy nastat při hodnocení rukopisů osob pocházejících z jiného národa.

Školní předloha se samozřejmě během časového průběhu mění. Některá písmena tak mohou během stal let zcela změnit svoji podobu. Proto je velký rozdíl v hodnocení rukopisu dnešní a dřívější doby.

Národ a jeho písmo

V celé této práci jsme se soustředili a i nadále se budeme soustředit na písmo psané latinkou. Osobnost člověka se však samozřejmě odráží i v písmech jiných národů, jako je hebrejština, čínština a japonština, azbuka a další. Ve většině těchto národů nevznikla grafologie přirozeným vývojem, ale byla sem přinesena grafology „latinkovými“. Tito se zde většinou snažili aplikovat svoje zkušenosti a celkem se jim to dařilo.

V těchto písmech samozřejmě odpadají určité znaky, avšak některé i přibývají. Dále se pár větami zmíníme o písmu hebrejském a čínském.

HEBREJŠTINA

Mezi hlavní rozdíly písma patří to, že se píše zprava doleva a stránky tedy obracíme také tímto směrem. Hebrejština je písmo hláskové, tedy takové, které nezapisuje samohlásky. Jednotlivá písmena se pak dále nespojují a nedělí se na písmena malá a velká.Další zvláštností je to, že většina z jejich 22 písmen se píše proti směru pisatele.

ČÍNŠTINA

Nejdůležitější je uvědomit si, že se nejedná o písmo v našem slova smyslu. Toto písmo totiž neobsahuje písmena, nýbrž jednotlivé znaky. Těchto znaků se v čínštině vyskytuje kolem 60 000 a minimální znalost je 1500 znaků (člověk tak není považován za negramotného).

Čínština má dva základní styly písma – Kaishu, která se vyučuje na školách a je obecnou normou a Xin-shu, která vychází ze základního typu a píše se rychleji. Dále existují ještě dva zvláštní styly. Jsou to: Cao-shu, kde byla odstraněna část tahů a Kuang-cao, což je jakási kurzíva. Vzhledem k těmto druhům písma je důležitou grafologickou otázkou to, proč si pisatel vybral právě tu či onu formu.

Na závěr ještě dodáme, že písmo má pro Číňany velmi velký význam. A to především z toho důvodu, že jejich mluva se na různých místech velice odlišuje a je pro ně tedy jakýmsi spojovacím článkem. Z tohoto důvodu je jejich písmo velice stylizované.

Písmo a nemoc

Nemoc má další podstatný vliv na rukopis. My se zde budeme zabývat několika nemocemi, které jsou s písmem spojené. I nepatrné změny v písmu mohou být příznakem začínající nemoci.

Grafolog by se ale neměl pokoušet o chorobopisné rozbory, protože většina patologických písmových příznaků není jednoznačná. Chorobami v písmu se zabývá patografologie. Tato věda mimo jiné také zkoumá možnost úpravy některých poruch pomocí vědomé změny psacích zvyklostí.

Zde jsou některé nemoci:

ARGAFIE (ATARAXIE)

TREMOR

PARAGRAFIE

KŘIVOST TAHU

AFÁZIE

GRAFOFOBIE

Písmo leváků

Především si musíme uvědomit, že mezi praváky a leváky není až zase tak velký rozdíl. Oba typy lidí bývají stejně zdatní při výkonu jakéhokoliv povolání. Leváctví není rozhodně žádným důvodem ke snižování osobnosti, neboť levák stejně jako pravák dělá vše tak nejlépe, jak jen umí.

Pokud budeme leváka nutit psát pravou rukou, způsobíme mu tím značné duševní trauma. A toto přeučování má velmi záporný vliv na jedince a zanechává na něm značné psychické následky.

Pokud posuzujeme písmo leváků, musíme vycházet z toho, že naše západní kultura značně upřednostňuje praváky, což se mimo jiné projevuje i v pojetí grafologie. Jestliže provádíme rozbor levákova písma, přistupujeme k němu shodně jako k písmu praváka, ale bereme v potaz následující rozdíly, kterými se toto písmo většinou projevuje:

1. arytmické spoje doprava
2. tendence ke skriptu
3. levý sklon
4. variabilita sklonu
5. arkádové vázání
6. tlak v horních tazích

Písmo versus grafologie

Vlivy v písmu

Znaky písma

Informace z rozboru

Zásady grafologického rozboru

Zajímavosti

Test